(Stránka bude aktualizována)
Text a foto: Lenka Fojtíková
Když jsme vyjíděli, lilo jako z konve.
Když jsme vyjíděli, lilo jako z konve.
V přístavu už ale nepršelo. Na moře jsme vyjížděli v devět hodin.
Tak toto je naše loď, na které jsme pobyli něco málo přes dvě hodiny. Některým to ale stačilo na to, aby nakrmili obsahem svého žaludku rybičky...
Čekání na nalodění.
Každý si čekání na loď krátil jinak :)
Vyrážíme na širé moře!

Někdo zvládl celou cestu s úsměvem na tváři.
Někdo zvládnul plavbu v pohodě. Tato partička patřila mezi ty šťastné.
Regina vše dokumentovala.
Plavčík z Filipín si nejdřív nebyl vůbec jistý, jestli delfíny uvidíme...
Vzhůru na širé moře...
Vzhůru na širé moře...
A jejda! Zase začalo pršet, a tak jsme dostali pláštěnky...
Někdo seděl v pláštěnce i pod střechou.
Těm, kdo zůstali ale venku, přišla v tomto okamžiku pláštěnka hodně vhod.
Těm, kdo zůstali ale venku, přišla pláštěnka hodně vhod.
Za chvilku se ale zase vyčasilo...
Delfínů byla cela hejna, nebo stáda? Tak nevím, jak to správně nazvat...
Na delfíny koukali lidé z více lodí...
Dočkali jsme se, takže můžeme být spokojeni...
Takový se nám naskytl z paluby lodě pohled na ostrov, jemuž místní říkají Želva.
Některé účastníky zájezdu ale vyjížďka na širé moře značně zmohla.
Pohled na ostrov.
Pohled na ostrov.
Pohled na ostrov.
Někteří při cestě usnuli.
Pohled na ostrov, kterému místní říkají Želva.
Přátelé.
Výlet za delfíny.
Ne každý zvládl cestu po moři v pohodě...
Na delfíny se přijelo podívat více lodí.
Žádné komentáře:
Okomentovat